Projekt „Poulička“

Od 1. února 2025 vstoupila v Uherském Hradišti v platnost nová koncepce městské hromadné dopravy
s názvem Poulička. Nešlo přitom jen o úpravu tras nebo změnu číslování linek, ale o zásadní proměnu samotného fungování městské dopravy v srdci Slovácka. Takto hluboká změna s sebou vždy nese riziko nejistoty a dezorientace, a právě proto hraje informační systém v podobných projektech klíčovou roli. Je to jazyk, kterým dopravní systém ke svým uživatelům promlouvá, a zároveň most mezi odborným návrhem
a každodenní realitou cestování.

Mým úkolem v rámci projektu Poulička bylo navrhnout grafické informační materiály pro cestující, konkrétně schémata klíčových přestupních bodů a přehledy odjezdů z jednotlivých nástupišť. Cílem bylo vytvořit takový vizuální systém, který by byl schopen novou koncepci nejen rychle vysvětlit, ale také ji zpřehlednit a zpříjemnit pro běžného uživatele městské dopravy.

Vizuální identita jako základ orientace

Vzhledem k významu celé změny bylo od začátku jasné, že informační materiály musí být navrženy
v jednotném a čitelném vizuálním stylu, který bude odpovídat identitě projektu Poulička. Práce s barvami, typografií a strukturou informací proto nebyla samoúčelná, ale přímo podřízená orientaci cestujících. Kombinace červené a šedé barvy, doplněná bílým podkladem, vytváří kontrastní, ale přitom kultivované prostředí, které odpovídá současným evropským trendům v oblasti veřejné dopravy. Tyto trendy
se dlouhodobě opírají o jednoduchost, jasnou hierarchii informací a důraz na rychlé pochopení sdělení bez nutnosti zdlouhavého čtení.

Design informačních materiálů byl od počátku koncipován tak, aby fungoval jak v elektronické podobě, tak
v reálném prostoru autobusového nebo železničního nádraží. Nešlo tedy jen o grafiku „na papíře“, ale
o promyšlený nástroj orientace v konkrétním fyzickém prostředí.

Schéma autobusového nádraží jako orientační mapa

Základním kamenem celého informačního systému se staly schémata autobusového a železničního nádraží
v Uherském Hradišti. Jejich úkolem bylo (a stále je) nabídnout cestujícím jasný a srozumitelný přehled rozmístění odjezdových stanovišť, jejich vzájemných vazeb a vztahu k okolnímu prostoru. Schémata pracují se zjednodušenou geometrií, snaží se potlačovat nepodstatné detaily a naopak zvýrazňují to, co cestující potřebuje vědět v daném okamžiku – kde se nachází, kam má jít a odkud jeho spoj odjíždí.

Důraz byl kladen na čitelnost, logickou strukturu prostoru a snadnou orientaci i pro cestující, kteří se na zastávce ocitají poprvé. Výsledkem je grafický podklad, který nepůsobí technicky ani složitě, ale naopak přívětivě a sebevědomě vede cestujícího prostorem.

Přehledy odjezdů a „teploměry“ tras

Samostatnou kapitolou projektu se staly přehledy odjezdů z jednotlivých nástupišť. Původní záměr počítal
s jednoduchým seznamem linek a jejich směrů, což je řešení běžné, ale z hlediska orientace často nedostatečné. Rozhodl jsem se proto navrhnout vizuálně výraznější a informačně bohatší formu zobrazení tras pomocí lineárních schémat, tzv. „teploměrů“.

Tento způsob znázornění umožňuje cestujícím okamžitě pochopit průběh linky, její směr i hlavní obsluhované oblasti. Každá linka je zobrazena jako samostatná linie s jasně označenými zastávkami, přičemž grafické řešení umožňuje snadné porovnání více linek odjíždějících z jednoho stanoviště. 

Návaznost na Integrovanou dopravu Zlínského kraje

Důležitým prvkem přehledů odjezdů se stalo také znázornění skutečnosti, že autobusové nádraží není výchozím bodem většiny spojů (na rozdíl od předchozí koncepce). Tento fakt bývá v informačních systémech občas přehlížen, přestože má zásadní vliv na pochopení trasy cestujícím. Zvolil jsem proto grafický motiv tří svislých proužků, které symbolizují předchozí úsek trasy před příjezdem na autobusové nádraží. 

Tento prvek zároveň vědomě navazuje na vizuální identitu Integrované dopravy Zlínského kraje, kde se napříč všemi informačními materiály objevují právě ony, nejčastěji svislé, proužky. MHD v Uherském Hradišti je plně součástí tohoto systému, a bylo proto důležité, aby tuto provázanost bylo možné číst i z grafického zpracování informačních materiálů. Stejné principy se navíc objevují i v designu nových vozidel MHD, čímž vzniká konzistentní vizuální jazyk napříč různými úrovněmi veřejné dopravy.

Cesta k finální podobě

Stejně jako u většiny komplexních projektů prošel i tento návrh vývojem a diskusí. V průběhu realizace
se objevily návrhy na úpravu některých grafických prvků, zejména v oblasti přehledů odjezdů. Finální grafická podoba byla nakonec upravena osobně ambasadorem projektu Poulička podle jeho představ. Je však důležité zdůraznit, že výsledné provedení nadále vychází z mé detailně navržené koncepce a respektuje její základní strukturu, informační logiku i vizuální principy.

Tento proces považuji za přirozenou součást spolupráce na projektu, který má sloužit široké veřejnosti a je výsledkem práce více aktérů. Zachování základní myšlenky a čitelnosti systému přitom bylo po celou dobu klíčovým cílem.

Projekt, který má smysl

Projekt Poulička v Uherském Hradišti pro mě představuje jeden z nejdůležitějších a zároveň nejosobnějších milníků dosavadní práce. Je to projekt, který se nejen oficiálně uvedl do praxe, ale zároveň jasně ukázal, jak velký význam má promyšlený informační design pro fungování veřejné dopravy. Nejde jen o estetiku, ale
o schopnost systému být srozumitelný, přívětivý a důvěryhodný.

Právě v takových realizacích se potvrzuje, že kvalitní wayfinding a informační grafika nejsou doplňkem, ale nedílnou součástí moderní městské mobility. A pokud se cestující dokáže v novém systému rychle zorientovat a cítit se jistě, pak má taková práce skutečný smysl.